Všem našim hostům a ostatním zájemcům nabízíme speciální rodinný výlet lodí na Kornati & Telašćicu: 

Kornati je souostroví v Jaderském moři při pobřeží Chorvatska. Je to nejhustší souostroví na Jadranu – zahrnuje 147 ostrovů, ostrůvků a útesů na ploše cca 300 km2. Nachází se v severní Dalmácii mezi městy Zadar a Šibenik.

Národní park Kornati byl vyhlášen v r. 1980 a zaujímá plochu 223 km2 souše a vodní hladiny, tedy převážnou část Kornatských ostrovů (bez ostrovní skupiny kolem ostrovů Žut a Sit).

Národní park své jméno získal dle největšího ostrova – Kornat a jeho název zase pochází od starých mořeplavců, a to od slova corona (koruna).

V národním parku se nachází skryté oázy, mnoho borovicových a olivových stromů, tiché a chráněné zátoky jako stvořené pro blízký kontakt s přírodou.

Kornati jsou rájem pro jachtaře. Jsou zde dvě jachtařské základny, a to ACI Marina Piškera na ostrově Vela Panitula (v národním parku) a ACI Marina Žut (mimo hranice národního parku).

Vody kolem Kornatů prosluly jako bohatá loviště ryb, hlavonožců a jiných mořských živočichů.

Vyhlášená potápěčská lokalita je u ostrova Rašip

Ostrovy nejsou trvale obydlené, a tak se tu můžete setkat s divokou a nedotčenou přírodou, pozorovat dech beroucí západy slunce. Úkryt lze najít v některém z dočasně obydlených rybářských domků.

Pro naprostý nedostatek pitné vody neposkytují možnost stálého osídlení. Do 18. stol. tu však bylo několik rybářských osad. Dodnes zůstalo jen pár starých, občas používaných stavební, některá z nich byla upravena v jednoduchá pohostinská zařízení (domky pro robinzonský pobyt sportovních rybářů a potápěčů), některá se používají pro pikniky, při nichž se připravují rybí speciality.

Na některých ostrovech a dokonce i v moři jsou vidět pozůstatky římských sídel, např. v mělkém průlivu Mala Proversa mezi ostrovy Dugi otok a Katina jsou ve vodě dobře viditelné trosky veliké římské stavby z 1. – 2. stol., která v římské době stála na pevnině. Sousedním průlivem Vela Proversa prochází hranice národního parku.

Protože některé ostrovy jsou díky členitosti a chráněným zátokám vynikajícími přístavy nebo kotvišti, byly před staletími používány piráty. Za druhé světové války sloužily jako úkryt partyzánům, na ostrově Piškera (dříve Jadro) ve stejnojmenné zátoce byla ve starém kostelíku ze 16. stol. partyzánská nemocnice (dnes je tam pomníček).

V letních měsících přijíždějí na některé z Kornatů majitelé zdejší půdy, jimž jsou převážně obyvatelé z ostrova Murter a přivážejí sem své ovce na letní, byť dost chudou pastvu. Ovce tu zůstávají bez dozoru po celé léto. Na některých ostrovech, kde jsou nevelká poje s červenicí, pěstují jejich majitelé vinnou révu, olivovníky, fíkovníky a někdy i zeleninu. Na několika místech jsou malé háje přímořských borovic, např. v zátoce Statival.

Zajímavou slavností na Kornatských ostrovech je procesí na loďkách a člunech k Panně Marii z Taracu. Tento mariánský kostelík stojí v Podtarackém zálivu na ostrově Kornat, na jeho jihozápadním pobřeží. Obyvatelé Murteru, ale i jiných ostrovů, sem po staletí směřují vždy 1. července na svých lodích a člunech na pouť k P. Marii z Taracu, aby ji poprosili o požehnání. Nejen z Murteru, ale i z celého dalekého okolí plují poutníci k ostrovu, mezi nimi bývá i dost turistů. Slavnost je totiž přehlídkou krásných lidových krojů, korouhví bratrstev i slavnostních rouch kněží. Slavnost vrcholí bohoslužbou před kostelem a požehnáním všem přítomným.

Zdroj: https://www.chorvatsko.cz//svdalos/kornati.html